Těhotenství a porod

Úvod

Ženské tělo v těhotenství prochází obdobím spousty změn. Většina z nich se po porodu vrátí do normálu, ale některé se už nikdy do stavu před otěhotněním nenavrátí. Pro organismus ženy představuje těhotenství zátěž především v zajištění výživy rychle se vyvíjejícího plodu. Tělo ženy se těhotenství přizpůsobuje změnami vyvolanými hormonální činností mezimozku a z fetoplacentární jednotky.

Těhotenství je pro ženu více než jen fyzická záležitost. V těhotenství se mění mezilidské vztahy mezi všemi členy rodiny. Žena musí zvládnout akceptovat plod uvnitř sebe a následně si pak dítě uvědomovat jako samostatnou bytost. Ona sama se postupně mění z těhotné ženy na matku.

Hlavní kapitoly

1. Fyziologické změny v těhotenství

1.1 Reprodukční systém

Nejnápadnější změny během těhotenství prodělává děloha, pánevní orgán, vážící 60 g s objemem 10 ml, která dorůstá až do 1 000 g a do objemu až 5000 ml. Svou velikostí se přechodně stává orgánem břišním. Změnou prochází i děložní hrdlo, které od početí mění svou barvu a konzistenci. Díky zvýšené sekreci hlenu v něm vzniká hlenová zátka, která se v první době porodní ztenčuje a za pomoci otevření děložního hrdla dochází k jejímu uvolnění a vypuzení. Vaječníky ustávají s produkcí vajíček a žluté tělísko v nich produkuje progesteron, který po dobu prvních týdnů těhotenství udržuje děložní sliznici, dokud nově vzniklá placenta nepřebere tuto funkci. Změny prsů se objevují již v ranném těhotenství, kdy vysoké hladiny progesteronu a estrogenů připravují mléčné žlázy k laktaci.

1.2 Respirační systém

V těhotenství žena vdechuje i vydechuje více vzduchu. Proto je její dýchání prohloubené a dechová frekvence může být mírně zvýšená. Na bránici těhotné ženy tlačí rostoucí děloha a bránici tím posunuje až o 4 cm výše. Změněná pozice bránice je kompenzovaná rozšířením hrudního koše.

1.3 Kardiovaskulární systém

Tlak vyvíjený rostoucí dělohou posouvá srdce výše a doleva. Kvůli podpoře výměny živin, kyslíku a škodlivin v placentě, nárokům zvětšené mateřské tkáně a vytvoření rezervy kvůli ztrátám krve při porodu, roste objem krve. Ve 34. týdnu těhotenství je nárůst až o 45 % oproti objemu krve před otěhotněním. S vyšším objemem krve se krevní tlak nezvyšuje, protože dochází k snížení rezistence cév vůči průtoku krve. Návrat krve z cév dolní části těla je díky rostoucí děloze ztížen, důsledkem může být tvorba varixů v oblasti dolních končetin, vulvy nebo konečníku. 

1.4 Gastrointestinální systém

Žaludek a střeva tlačí zvětšená děloha dozadu a do stran. Požadavky plodu způsobují pocity hladu a žízně. Těhotné ženy si často stěžují na pocit nafouknutí, zácpu, hemoroidy či pálení žáhy. 

1.5 Močový systém

Vyšší hladiny progesteronů mimo jiné způsobují zvětšení kapacity močového měchýře a tím stázu moči. Ačkoliv je močový měchýř schopen pojmout větší objem moči, zvětšující se děloha naopak nutí k častějšímu močení. Močový systém v těhotenství vylučuje zplodiny jak těhotné, tak i rostoucího plodu. 

1.6 Muskuloskeletární systém

Vlivem změněných hladin hormonů dochází k mnoha projevům změn na kůži, zvyšuje se aktivita potních a mazových žláz a na kůži se mohou projevovat různé druhy pigmentací, které však krátce po porodu mizí.

Kvůli nárůstu tělesné hmotnosti se mění těžiště těla ženy a tím i celá statika především v oblasti pánevního pletence. Dochází k prohloubení bederní lordózy, což má za následek kompenzaci pomocí zvýšené kyfotizace hrudní páteře. Dochází ke změnám postoje, rovnováhy i chůze. Ve třetím trimestru pociťují těhotné často bolesti v oblasti bederní páteře důsledkem přetížení svalů a vazů. Zvýšená hormonální činnost u těhotných vyvolává hyperlaxicitu a tím hypermobilitu zejména pánevních spojů. V souvislosti s asymetrickým stažením pánevních vazů může být zaznamenávána bolest v oblasti pánevního pletence. V posledních týdnech těhotenství se u žen často vyskytuje kolébavá chůze, způsobena rozvolněním symfýzy. Tento děj však ovlivňuje celý aparát ženy, často se například projevuje oploštěním plosky nohy. 

Bolesti zad související s těhotenstvím pociťuje až 90 % těhotných žen, přičemž 35 % z nich klasifikuje svou bolest jako středně těžkou, těžkou či dokonce invalidizující. Přibližně 30 % žen uvádí svůj první záchvat bolesti zad právě v těhotenství. 

2. Porod

Porod je vyvrcholením těhotenství. Stejně tak jako celé těhotenství s sebou nese obrovské množství změn, které se dějí v ženském těle. Porod je nutno brát nejen jako fyzický akt, ale také jako důležitý psychický moment, kdy nastává pro rodičku změna její životní role. Na tento moment se nelze předem nijak připravit. 

Spouštěcí mechanismy porodu dosud nejsou známy. Porod obvykle začíná v tu dobu, kdy je plod dostatečně zralý pro život mimo matčino lůno a zároveň jeho velikost umožňuje jeho průchod porodními cestami. Zrození dítěte je fyziologickým procesem, při kterém však často může dojít k nepředvídatelným situacím. 

Použité zdroje

Behenská, Eva. 2018. Jsem po porodu. 2018. ISBN 978-80-270-3304-1.

Dušková, Bohdana a kol. 2019. Edukace v porodní asistenci. Praha : Grada Publishing, 2019. ISBN – 978-80-271-0836-7.

Hudáková, Zuzana a Kopáčiková, Mária. 2017. Příprava na porod. Praha : Grada Publishing a.s., 2017. ISBN 978-80-271-0247-7.

Leifer, Gloria. 2004. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0668-7.

Sakamoto, Asuka, a další. 2021. Changes in pelvic alignment in woman before and after childbirth, using three-dimensional pelvic models based on magnetic resonance imaging: A longitudinal observation case report. sciencedirect.com. [Online] 2021. [Citace: 20. květen 2022.] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1930043321007020.

Sirková, Ludmila. 2009. Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství. Brno : Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2420-8.

Weis, Carol Ann, a další. 2021. Best-Practice Recommendations for Choropractic Care for Pregnant and Postpartum Patiens: Results of a Consensus Process. sciencedirect.com. [Online] 2021. [Citace: 21. květen 2022.] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0161475421000361.